Tato evropská norma určuje vlastnosti kameniva a fileru jako kameniva, získaného úpravou přírodního, umělého nebo recyklovaného materiálu a směsi těchto kameniv pro použití do betonu. Zahrnuje kameniva, která mají objemovou hmotnost zrn vysušených v sušárněvětší než 2000 kg/m3pro všechny druhy betonů, včetně betonů, které jsou ve shodě s EN 206-1 a betonůpoužívaných pro cementobetonové kryty vozovek a jiné pojížděné plochy a betony používané pro betonové prefabrikáty.
Verze + A1 – Také zahrnuje recyklované kamenivo s objemovou hmotností zrn od 1500 kg/m3 do 2000 kg/m3 a příslušným upozorněním na recyklované drobné kamenivo (4mm) s příslušným upozorněním.
Tato norma obsahuje části týkající se recyklovaného kameniva:
Požadavky na fyzikální vlastnosti
- Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva – stanovuje poměr složek materiálů vhrubém recyklovaném kamenivu, musíse stanovit podle EN 933-11 a musíbýt deklarován podle příslušných kategorií.
- Nasákavost – pokud nasákavost kameniva stanovená podle EN 1097-6 není větší než 1 %, lze kamenivo považovat za odolné proti zmrazování a rozmrazování. K posouzení odolnosti kameniva proti zmrazování a rozmrazování se může použít buď hodnota mrazuvzdornosti stanovená podle EN 1367-1 nebo hodnota zkoušky síranem hořečnatým stanovená podle EN 1367-2. Zkouška síranem hořečnatým není vhodná pro recyklované kamenivo, které má částice spojeny cementem.
Požadavky na chemické vlastnosti
- Chloridy – obsah chloridových iontů, rozpustných vkyseliněv recyklovaném kamenivu do betonu se stanoví podle EN 1744-5 a musí být, na vyžádání, deklarováno výrobcem. U recyklovaných kameniv, zvláště těch, které obsahují ztvrdlý beton nebo maltu, chloridy mohou být vázány v hlinitanu vápenatém a jiných fázích. Vázané chloridy nelze vyluhovat vodou postupy uvedenými v kapitole 7 EN 1744-1:1998 ani tehdy je-li vzorek rozemlet na jemný prášek před vyluhováním. U většiny recyklovaných kameniv je obsah chloridových iontů nízký. Obsah chloridů rozpustných v kyselině, stanovený podle EN 1744-5 bude pravděpodobně nadhodnocen a vyšší, než je skutečný obsah chloridů a tato hodnota by se měla použít ve výpočtu chloridových iontů v Tím bude zaručena dalšírezerva bezpečnosti.
- Složky obsahující sírany – pokud se požaduje obsah vodou rozpustných síranů vrecyklovaném kamenivu stanovených dle EN 1744-1, musíse deklarovat příslušnou kategorií. Sírany rozpustné ve vodě v recyklovaném kamenivu, stanovené podle EN 1744-1 jsou v podstatě možné reaktivní sírany (např. sádrové omítky) a mohou také být příčinou agresivního rozpínání v betonu.
- Složky, které ovlivňují průběh tuhnutí a tvrdnutí betonu – pokud se požaduje posouzení vlivu vodou rozpustných látek zrecyklovaného kameniva na počátečnídobu tuhnutícementovékaše, musíse vyzkoušet podle EN 1744-6. Některé složky mohou nepříznivě ovlivnit rychlost hydratace cementu změnou průběhu tuhnutí a tvrdnutí betonu. Humusovité látky a materiály obsahující cukr jsou dva případy látek, které mohou mít tento vliv. Některé jílovité minerály také nepříznivě ovlivňují vývoj pevnosti a trvanlivosti betonu.
- Složky recyklovaného kameniva, které mohou nepříznivě ovlivnit dobu tuhnutí a tvrdnutí betonu mohou být neorganické, a proto nemohou být zjistitelné postupy uvedenými v 15.3 EN 1744-1:1998. Je proto nutné u recyklovaného kameniva používat postupy uvedené v EN 1744-6.
- Přítomnost organických látek – dvě srovnávací zkoušky na přítomnost organických látek se obvykle používají, zkouška hydroxidem sodným a kyselinou fulvo (viz EN 1744-1:1998, 15.1 a 15.2). Obě zkoušky se mohou aplikovat u recyklovaného kameniva. Pokud kapalina nad vzorkem při těchto zkouškách je světlejší než standartní barvy, kamenivo se považuje jako bez organických látek.
- Složky recyklovaného kameniva, které mohou nepříznivě ovlivnit dobu tuhnutí a tvrdnutí betonu mohou být anorganické, a tudíž nezjistitelné postupy uvedenými v3 EN 1744-1:1998. Pro recyklovanékamenivo se mápoužít postup uvedenýv EN 1744-6.
Identifikace – kamenivo musí být identifikováno.
- U recyklovaného kameniva musí být dokumentace doplněna o údaje vstupního materiálu, který má být recyklován. Údaje o vstupním materiálu pro recyklaci musí obsahovat:
- Druh základního materiálu
- Zdroj a místo původu
- Dodavatel a dopravce
Alkalicko-křemičitá reakce s recyklovaným kamenivem – používání recyklovaného kameniva může ovlivnit vhodnost výše uvedených opatření. V případěrecyklovaného kameniva z betonu, bude nutnése ujistit, že původníbeton neobsahuje reaktivní kamenivo a tam, kde obsah alkálií v novém betonu (nebo použitím cementu) je omezen, obsah alkáliív recyklovaném kamenivu z betonu bude muset být stanoven a brán v úvahu. V případěvšeobecného recyklovaného kameniva, bude vhodnéuvažovat materiál jako možné reaktivní kamenivo, pokud nebylo konkrétně prokázáno, že není reaktivní. V obou případech by se měla vzít v úvahu možnost nepředvídanévariability skladby.
ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu
Uveřejněno